Středa, 4. 8. 2004, 49 km
Ráno mohutně snídáme, původní Čubův odhad snídaně je nutno výrazně rozšířit, naštěstí se neživí jako svačinářka ;-) Volá Jarda, že se blíží a dokonce zakoupil vozík - budeme mít dalšího vozíčkáře. Po zdlouhavém procesu se nám daří vyrazit téměř v poledne, s Jardou jsme vozíčkáři. Vyrážíme do kopce směrem na Žďár, zpočátku cesta zase nesouhlasí s mapou, ze Žďáru po zelené je to již ok, jedeme po velmi kvalitním asfaltu, stavíme u posezení s vodou, ze zelené se napojujeme na signálku, oproti původnímu plánu sjíždíme do Branky, všechny připravuju na vynikající oběd na Ostrůvku, naštěstí si někteří dávají lehké jídlo již tady, k tomu pár radlerů a oprava Marťasova kola. Pokračujeme po hlavní směrem na Pavlův Studenec, přechod je tu relativně daleko před vlastní hranicí a při spatření celníků na mě někteří pokřikují, že nemají pas ani občanku, páni celníci jsou ale v pohodě a když jim vysvětluju, že chceme jet jen v Čechách po červené podél hranice, bez problémů nás pouštějí. Pokračujeme dál a po odbočení z červené sjíždíme do Ostrůvku, hospoda tu sice je, ale jídlo se musí objednat předem, pán s krásným příjmením Slivka ale vypadá, že vařit umí. Dojídáme zbytky ze snídaně a dáváme si alespoň pivo a nějaké sladkosti, někteří reptají a dožadují se oběda, Láďa lituje, že byl disciplinovaný a v Brance si nic nedal ;-) Část lidí se rozhoduje výjezd na Havran vynechat, Jarda si bere do vozíku Ebalíkovo Myšku. Té se cesta ve vozíku očividně nelíbí a dává to hlasitě najevo, dost nás to zdržuje, žádné metody utišení nezabírají a bohužel ji budeme muset nechat vyčerpat se ... Při odjezdu z Ostrůvku Andy volá: "Pozor, za autem běží ňákej pes" a najednou proti nám běží mladý divočák, místní volají, abychom se nebáli, že je ochočený. Výjezd na Havran dlouho celkem v pohodě, až závěrečný úsek po panelce je docela prudký. Nahoře polorozpadlá rozhledna, kterou navštěvují jen někteří, je třeba dávat pozor, nahoře se ale otevírá krásný rozhled do okolí. A pak jinou cestou opět podél hranice dolů, projíždíme několika zaniklými vesnicemi, pospícháme, protože hlad a žízeň se už důrazně hlásí. Objevují se fámy, že se nenajíme ani v cíli dnešní etapy, konečně dojíždíme do hájenky nad Novými Domky, ukazuje se, že druhý dnešní tip nezklamal, vaří tady výborně a dávají velké porce, je to trochu dražší, ale ušetřili jsme za oběd ;-) Hájenka je malebná, pan vedoucí se nás nenásilně snaží i ubytovat a nabízí slevu, straší nás nedalekým kalištěm divočáků, neopatrnými lovci a drsnými převaděči, nepodléháme a rodinné stany stavíme pár kroků od hájenky, ostatní se rozkládají přímo v lese, spí se v něm skvěle.
Zástupce CK Lerby, KPright 2004
