Adršpašské skály
Adršpašské skalní město tvoří nespočet pískovcových skal. Vznikaly v období křídy z písečných usazenin z mořského dna a jejich násladnou erozí. Nedaleko skalního města stojí zřícenina hradu Adršpach z 12. století. Zajímavý je i renesanční zámek z roku 1596. Adršpašské skály nemají jen přírodovědný význam. Nalézají se ve významném rekreačním a turistickém území. Lze navštívit i nadaleké Polsko. Skály jsou bezprostředním pokračováním Teplických skal, které jsou oblíbeny horolezci z celého světa. Celé území bylo již v roce 1933 vyhlášeno za chráněné území.
Na trase prohlídkového okruhu je několik obzvláště zajímavých míst a skalních útvarů: Velký a malý vodopád, Chladná soutěska, Kaňon za gotickou brankou, Sloní náměstí, Horské jezírko, kde je možná projížďka na pontonech, Homole cukru, Řeřichová jeskyně, Zub, Čertův most, Eliščina věž, Hromový kámen, Milenci.
Prohlídkový okruh skalním městem
První známý skalní útvar je Indián
v blízkosti hotelu Skalní město, odkud se dostaneme
lipovou alejí k vlastnímu prohlídkovému okruhu, který
začíná u pokladny č. 1. u hotelu Lesní zátiší, nebo
nověji také u pokladny č.2 u informačního střediska
naproti železniční zastávce. První významnou skálou
okruhu je Strážce skal, následuje Orlí
hnízdo a za ním jeden z nejhezčích útvarů Džbán
jehož ouško má tvar Delfína. Na pravé
straně cesty stojí Krakonošova lenoška a
vzápětí následuje Babiččina lenoška.
Za mostkem přes potok, který je vlastně řekou Metují,
stojí na své špičce podivuhodná Cukrová homole,
podepřená od dětských návštěvníků klacíky aby
nespadla. Cesta se poté zatáčí a u rozcestí do Řeřichové
rokle vpravo jsou v těsném sousedství Varhany
a Helmice. Prohlídková trasa pokračuje
vlevo podle Rytířské přilbice,
viditelné však jen při ohlédnutí zpět. Volnější
prostranství je Předměstí a na něm
zajímavá Rukavice s Dvojčaty v
peřince.
Hned za Rukavicí kde skalní masivy
ponechávají jen úzký průchod stojí Gotická
branka, dříve vchod do vlastního skalního
města. Následuje Dlouhá chodba se Sloním
náměstím, poté Milenka a Krakonošova
ložnice, dále vlevo, vysoko ve svahu Koberce
a Hříbek a až za Desaterem
jsou volnější prostory kde stojí Zub, za
ním Čertův most a vlevo jedna z
největších skalních věží Eliška.
Projdeme okolo Hromového kamene, za kterým
je několik zajímavostí po pravé straně. Je tam Madonka
a Trpaslíček a také hezký portrét Lvice.
Tuto část prohlídky uzavírá Malé Náměstí
se Stříbrným pramenem a Malým
vodopádem. Napravo je odbočka k Velkému
vodopádu po schodišti z roku 1820 s vyhlídkou na Svatováclavskou
korunu s Beránkem a skalní
panoráma s Donským kozákem.
Před vstupem do prostor dómu s vodopádem je busta
Johana Wolfganga Goetha s
pamětní deskou připomínající jeho návštěvu. Nad
skalním vodopádem leží romantické Jezírko
s možností projížďky na pramicích. Po návratu na Malé
náměstí pokračuje prohlídková trasa vpravo
kolem Prašné brány ke Skalnímu
hradu, kde je nejhezčí vyhlídka na Milence,
nejvyšší a nejkrásnější sousoší přírody v celé
oblasti. Na jejich úpatí, při cestě do Řeřichové
rokle je Skalní kaplička
věnovaná památce horolezců, kteří spojili svůj život
se zdejšími skalami. Odtud pokračuje prohlídka k
vyhlídce nad Řeřichovou roklí na Mileneckou
horu, Skalní hrad a dvě věže Gilotiny.
Následuje Želva, Cukrovar
se štíhlým komínem a pod ním velkolepá vyhlídka na
mohutné souskalí. Vlevo je Štěpánská koruna,
vprostřed Starosta a napravo Starostová.
Mezi nimi projdeme a dlouhou úzkou Myší dírou
sestoupíme ke Krakonošovu piánu. Celý
prohlídkový okruh uzavírá Skalní ozvěna,
kde již 1783 bylo pro potěšení turistů hráno na lesní
rohy a stříleno z moždíře. Zvuk výstřelu se
sedminásobně vracel od stěny Křížového
vrchu. Celou prohlídku je možné ukončit
po návratu procházkou okolo Lomu bývalé
pískovny dnes přirozeně spodními prameny zatopené. Zde
je také možnost projížďky na lodičkách. Turisté,
kteří přicházejí od Informačního střediska tudy u
pokladny č.2 vstupují do skal.
Hrad Adršpach
Na Starozámeckém vrchu (681 m.n.m.) stojí zřícenina hradu Adršpach. Z vyhlídky na skalním ostrohu se nám naskytne velkolepý výhled na skalní město, Křížový vrch a větší část Dolního Adršpachu , západním směrem pak je výhled na Krkonoše se Sněžkou a Královecký špičák. Hrad měl větší význam za časů krále Jana Lucemburského při jeho výpravách do Slezska.V zákoníku jeho syna Karla IV. je uváděn jako královský majetek. V tom čase jeho význam klesá, Slezsko se již stalo součástí zemí Koruny české. Na hradiště vedou dvě cesty první je turistická cesta od Adršpachu, druhá zvaná Jezdecká je širší a obtáčí Starozámecký vrch zprava. Po válkách doby husitské jej spolu se všemi sousedními hrady vykoupil spolek slezských měst a hrady byly zbořeny. Na celá staletí se ztrácí v pozapomění. V povědomí obyvatel se stal hradem loupežníků nebo jen starým hradem bez historie
Teplické skály
Chcete-li poznat krásu celého masivu
Adršpašsko-Teplických skal, doporučujeme Vám cestu
vedoucí z Teplických skal Vlčí roklí do Adršpašského
skalního města.
Příjemná je také cesta vedoucí z Teplických skal na
vrch Čáp, který je nejvyšším bodem celé oblasti
(786m). Odtud můžete pokračovat kolem Černého jezírka
do Teplic nad Metují.
V létě 1999 byla slavnostně otevřena Naučná stezka
teplickým sklaním městem věnovaná památce bývalého
ministra životního prostředí Josefa Vavrouška. Vede po
modře značeném turistickém okruhu. Na trase dlouhé šest
kilometrů je celkem patnáct zastavení s informačními
tabulemi o živé i neživé přírodě, historii a
objevování skal i o turistice a horolezectví.
Broumovské stěny
Broumovské stěny jsou složeny v převážné většině z menších skalních útvarů rozesetých v mnoha roklích, nejznámější jsou Kovářova, Hruškova, Pánkova a Zaječí.
Jiráskovy skály
Do Jiráskových skál - na Bišík - můžete dojít
pěšky z Teplických skal nebo až z Adršpachu. Strmými
serpentinami lze z Teplic nad Metují po úzké silnici vyjet
na Bišík na kole nebo autem.
Na kopci, kterému zdálky vévodí skála zvaná Biskup,
jsou skalní útvary rozloženy ve dvou skupinách, které od
sebe odděluje silnice a malý barokní zámeček. První se
soustředí nad Černým jezírkem okolo bývalého hradu
Střmen, kde je dnes vyhlídka s výhledem na Ostaš a Polici
nad Metují. Další skalní uskupení je okolo vrcholku
kopce Čáp (786m), který je nejvýše položeným místem
této oblasti. Pohled do krajiny však částečně omezují
dokola čnící vrcholky stromů. Prochází tudy příjemná
cesta skalami, která ústí do Teplického skalního města.
Turistické cesty:
- Značené cesty vedou z Bišíku do Teplických skal, odkud
lze pokračovat dále do Adršpachu.
- Na opačnou stranu je možné vyrazit směrem na Ostaš a
Hvězdu.
- Milovníci bicyklů mohou odtud vyrazit na okružní jízdu
kolem celých Adršpašsko-teplických skal.
Ostaš
Pěší cesty na Ostaš vedou z Teplic i Police. Autem lze vyjet na parkoviště, které je zhruba v polovině kopce.
Ostaš je typickou stolovou horou, vysokou 700 metrů.
Údolím Klučanky je Ostaš oddělen od sousedního
nižšího kopce Hejdy, kde se nachází také velké
množství skalních útvarů. V dolní části Ostaše se
nalézá větší skalní uskupení zvané "Kočičí
hrad" a dále stěny a skály lemující spodní okraj
kopce. Mezi nejznámější patří Sluj českých bratří,
která sloužila v minulosti jako útočiště obyvatel při
válečném ohrožení. V Horním Ostaši, kde je počet
skalních útvarů menší, se je skalní bludiště jímž
vede cesta na vrchol. Odtud je výborný výhled na všechny
světové strany kromě východní. Dominantními skalami
Horního Ostaše je Cikánka a Zbrojnoš.
Police nad Metují, nám. - pod Ostašem 3,5 km - Sluj
českých bratří 4,4 km - Kočičí hrad 6 km
Z náměstí v Polici nad Metují Lokvencovou ulicí podle
radnice a kolem Selendrova sloupu ke kostelu, od něho vlevo
po chodníku ke sportovnímu hřišti a do ulice Malá
Ledhuje. Pěšinou pod zahrádkami a nad bývalou skládkou
odpadků, kolem lyžařského vleku, až k silnici a dále k
opravenému stavení bývalého Bukovického mlýna.
Stoupající cestou do lesa k pozdně renesančnímu
sousoší Kristus na hoře Olivetské ze 17. století. Polní
cestou podél lesa k červené značce. Společně vlevo na
křižovatku cest na úpatí Ostaše (obytné chatky,
občerstvení).
Od rozcestníku dále lesní cestou, asi po 500 metrech
vpravo do lesa na okraj plošiny pískovcových Kočičích
skal. Zde se pěšina rozvětvuje. Kratší větev odbočí
na rozcestí vpravo do rokle strmě klesající pěšinou ke
skalním blokům se Slují českých bratří, štěrbinou do
krátké pukliny a zase zpět na rozcestí. Delší větev
odbočuje z rozcestí vlevo po okraji plošiny. Na její
hraně se nachází několik vyhlídek. Pěšina vede podél
lesa a dále prochází mezi skalami ke skalnímu útvaru
Useknutá hlava. Od ní je to už jen kousek ke Kočičímu
hradu, kde značka končí. Do jeho skalního bloku je
krátký a úzký průlez. Cesta zpět vede po trase
příchodu.
Suchý Důl
V obci je travnaté, dobře udržované fotbalové
hřiště, dále volejbalový kurt (spravuje TJ Sokol Suchý
Důl). Možnost koupání je v novém koupališti v Polici
nad Metují (2 km směrem na Suchý Důl) nebo v blízkém
rybníku v Hlavňově.
Obcí prochází cyklotrasy, které vedou vzácnými
přírodními rezervacemi okolo horských hřebenů se
skalními útvary, roklemi a vyhlídkami. Jsou to:
KČT č. 4000 Okruh stěny Police nad Metují - Suchý
Důl - Broumovské stěny - polské Stolové hory - Police
nad Metují (52 km)
KČT č. 4001 Vyhlídková cesta Suchý Důl -
Broumovské stěny (17 km) č. 4002 Lhota - Božanov (8 km)
KČT č. 4003 Pánova cesta Hlavňov - Křinice -
Amerika (5 km).
Turistické trasy - jsou to vycházky do Broumovských
stěn, pásma zalesněných pískovcových skal mezi
Broumovem a Policí nad Metují. Je to velmi členěná
oblast kvádrových pískovců.
Hájkova rokle - začíná na křižovatce zelené
s modrou na konci Suchého Dolu. Na jejím okraji je
bývalý lom. Za ním se rokle stává divokým skalním
kaňonem. Od křižovatky zelené s modrou se doprava zvedá
zeleně značený kaňon Hruškovy rokle.
Křižovatkou turistických cest je osada Slavný.
Začínají zde trasy na nejvyšší body Broumovských stěn
(Koruna 769 m, Božanovský špičák 773 m)
s několika vyhlídkami do Broumovské kotliny, na Javoří
a Soví hory, na sousední Polsko. Jsou zde i četné horolezecké
terény. Přírodní zajímavostí jsou Slavenské
hřiby - zajímavé skalní útvary na neznačené
krátké odbočce vlevo z červené hřebenovky od Slavného
ke Hvězdě. Osada Slavný má výborné podmínky pro
lyžování (běžky).
Cyklotrasa KČT č. 4000 - Okruh STĚNY
- v CHKO Broumovsko a Národním parku Stolové hory
Police nad Metují - Suchý Důl - Hlavňov - Pasa - Křinice
- Amerika - Martínkovice - Božanov - Pasa - Křinice -
Amerika - Martínkovice - Božanov - Radków - Ostra Góra -
Machovská Lhota - Machov - Bělý - Police nad Metují
Trasa měří celkem 52,4 kilometru s výškovým
převýšením
Vyhlídková cesta č. 4001
Sedmadvaceti kilometrová trasa z obce Suchý Důl do Ameriky
vede okolo Broumovských stěn.
Památky
Broumov
Počátky města Broumova sahají do poloviny 12.
století, v roce 1346 se stal Broumov městem. Během
husitských válek byl Broumov vypálen a krátce obléhán,
což vedlo k budování městských hradeb a parkánů,
jejichž zbytky jsou dodnes patrné nad řekou Stěnavou.
Spor z roku 1618 mezi protestanty a katolíky, kteří na
pokyn opata Selendra zbořili protestantský kostel, se stal
jednou z mnoha impulsů k následnému stavovskému
povstání. Dochovalo se také historické jádro města
Broumov je dnes znám hlavně svým klášterem,
pocházejícím z poloviny 14. století, sloužící řádu
Benediktinů. Po požáru v 17. století byl znovu vystavěn
(1728-1733) podle plánů K. I. Dienzenhofera, který se stal
autorem mnoha v okolí dodnes dochovaných staveb.
Součástí kláštera byla od středověku známá
klášterní škola, kterou navštěvovali mimo jiné také
Arnošt z Pardubic, Bohuslav Balbín a Alois Jirásek.
Hodnotnou dochovanou stavbou klášterní kostel z let 1684 -
94 s bohatou vnitřní výzdobou. Z interiéru kláštera se
po řádění kádrů z 50. let 20. století jako jediná
alespoň částečně dochovala zcela výjimečná
klášterní knihovna.
Hvězda
Hvězda je vrcholek v masivu Broumovských stěn vysoký 671m. Na okraji útesu stojí malá kaple pěticípého půdorysu. Kaple byla vystavěna v letech 1732-1733 podle stavitele Dienzenhofera. Poblíž stojí chata z let 1854-55 postavená ve švýcarském slohu, sloužící dnes jako restaurace. Z ochozu za kaplí je nádherný výhled na Broumov a část Jestřebích hor.
Police nad Metují
Kulturní dominantou města Police nad Metují, založeného Benediktýny v polovině 13. století, je raně gotická basilika s přiléhajícím klášterním komplexem. Kostel Nanebevzetí Panny Marie má tři lodě a zvenčí je nápadný velkým vstupním portálem z roku 1294. Pata portálu včetně podlahy kostela je přes 80 cm pod úrovní současného terénu. V sousedství kostela se nalézá klášter z roku 1773 vystavěný K. I. Dienzenhoferem. Jedná se o komplex jednopatrových barokních budov, který sloužil jako církevní zařízení do roku 1786, kdy císař Josef II. nechal konvent rozpustit.
Hronov
Největší dominantou města Hronova je místní divadlo Aloise Jiráska z roku 1930. Na jeho počest se zde každoročně uskutečňuje divadelní přehlídka zvaná Jiráskův Hronov. Jeho rodiště připomíná jeho rodný domek z konce 18. století, stojící nedaleko náměstí. V sousedství Jiráskova domku je dnes okrasný park, kde jsou instalována zřídla minerálních pramenů Hronovky a Regnerky, vhodných podle balneologických průzkumů pro léčbu močových a ledvinových kamenů.
Suchý Důl
Jižní částí obce prochází Vambeřická cesta,
značená pomníčky a křížky. Po této cestě putovali
věřící ze severovýchodních Čech do poutního místa
Vambeřice v Kladsku. V okolí vesnice je množství
kamenných soch, světců, křížů. Jejich autory jsou
většinou neznámí lidoví umělci.
Při stezce od horní kapličky k Hlavňovu je osamělý
skalní útvar, který se nazývá Čertova skála. Odtud je
krásný rozhled na část Suchého Dolu, na Slavný a v
pozadí na Bor a Hejšovinu. Podle legendy se tudy v srpnu
roku 1425 vracel kněz Ambrož s husitským vojskem a
sloužil zde slavnou mši.
V obci (u č.p. 49) se nachází více než 300 let stará,
vykotlaná lípa, s obvodem kmene 625 cm. Je zařazená mezi
památné stromy východních Čech.
Pevnost Dobrošov
S prací na stavbě dělostřelecké pevnosti se započalo v roce 1937, jako důsledek ohrožení ze strany Hitlera. Plán předkládal výstavbu šesti bojových objektů a jednoho vstupního objektu, které měli být propojeny podzemními, 1750 metrů dlouhými chodbami. Dokončeny byly jen tři objekty - pevnost Zelený, Můstek a Jeřáb. Pevnost Dobrošov posílila hlavní obrannou linii, která tvořila ochranu pro pěchotu. Jejich funkce spočívala v odražení útoku a udržení pozic až do příchodu posil z vnitrozemí. Prohlídka trvá cca jednu hodinu.
Pevnost Josefov
Pevnost patří k nejvýznamnějším pomníkům vojenských staveb. Vznikla po porážce Fridricha II. Marií Terezí při bitvě o Slezko v roce 1780. Stavba pevnosti byla započata v roce 1780 za podpory Josefa II. a byla dokončena v roce 1787. Od roku 1793 se jmenuje Josefov. Jádro tohoto 266 ha velkého obraného komplexu tvořila "horní pevnost", která byla obehnána baštami, jenž byly propojeny hliněným a cihlovým valem. Vnitřek pevnosti se stal cenným architektonickým komplexem s klasicistními vojenskými i civilními stavbami. Pevnost nikdy neprošla opravdovou bitvou. Prohlídka podzemních prostor trvá cca 50 minut.
CK Lerby, KPright 2002