Den osmý
Ráno hned po probuzení proběhla úspěšná kontrola člena KP. Udělali jsme hromadnou objednávku snídaní a vyslali Aleše s Pavlem autem do krmu. Přivezli krabici plnou housek, salámů a jogurtů. Dobře jsme posnídali, Blanka nás dokonce vyfotografovala zprava i zleva.
Kolem jedenácté jsme vyrazili na Jizerku. Ještě před Horním Polubným to Jana vzdala a nasedla radši do auta. Bylo to pořád do kopce a prý se jí ještě pletly nohy z předchozího večera. Na Jizerce jsme zasedli před hospodu 'Kakrda'. Lerby již podruhé měnil Ivaně píchlou duši.
Nějaký domorodci začali na silnici připravovat zátah na novomanžele Masaříkovi. Když přijela kolona aut, začali jsme je hlasitě vítat a skandovat "Ať žijí novomanželé Masaříkovi !" První auto s novomanželi okamžitě zatočilo k nám. Když řidič poznal svůj omyl, dokončil kolečko a zařadil se zpět do kolony. Tam jsme se domluvili, že zatáhneme Rudu a Ingrid v Lokti.
Viki ještě pokecal se třemi chlapíky na kolech. Jeden měl Authora, tak Viki hlásil "Á, to je kolo, ze kterého nespadnete." Po Jizerské silnici jsme poté vyrazili na Smědavu. Cestou jsme předjížděli ty tři chlapíky a právě před nimi se Jeník vyskládal na silnici. Viki pouze komentoval "Nojo, vidíte, nemá Authora. "
V zimním kiosku nad Smědavou jsme si dali pivečko. Byl to ten známý kiosek, ve kterém si cenu zboží určuje zákazník. Pak jsme přes Smědavu vyjeli na Předěl.
Na Předělu jsme odbočili na Paličník. Bylo to do kopce po celkem dobré písčito-kamenité cestě. Cestou nahoru jsme v pohodě předjeli nějaký 'makáče', kteří měli super kola, barevné dresy, ale šlapali lanovku. No a Martin si to kolem nich prosvištěl na silničním kole. Na Paličníku se Aleš, Pavel, Kříža a Max rozhodli vyzkoušet, zda mají opravdu horská kola. Pak jsme vylezli po žebřících až na vyhlídku. Výhled byl fantastický.
Na Jizerku jsme se vrátili přes Zelený kámen a Rybí loučky. V poslední zatáčce před Hnojovým domem nás překvapil kůň v protisměru. Valili jsme to z kopce přes 60 km/h a měli jsme co dělat vejít se na cestu. Na Jizerce jsme se opět sešli s osádkou vozu a naobědvali jsme se v hospode 'Pod Bukovcem'.
Kolem páté odpoledne jsme sjížděli zpátky do Příchovic. Většina jela stejnou cestou jako nahoru, tedy přes Horní Polubný. Lerby, Ivana a Aleš ale jeli údolím Jizery. Sešli jsme se v Příchovicích opět v hospodě u kostela.
Po sedmé jsme vyrazili dál, museli jsme se dostat co nejblíže Turnovu. Takže jsme přes Rejdice, Zlatou Olešnici a Navarov dojeli do Jílového u Držkova. Podle mapy to mělo být pořád z kopce, nebo alespoň Lerby to tvrdil, ale nebylo. Z Navarova od řeky byl krpál jako hrom.
Kamila a Máří už na nás v Jílovém čekaly před hospodou 'U Karlíků'. Už měly i seník na přespání. Dovezli jsme kola k seníku a sedli rychle do hospody. Lerby v hospě koupil rundu fernetu. Slíbil totiž, že pokud Martin zařadí malý tác, tak koupí rundu. Martin do žádného kopce malý tác nepotřeboval, všecho jel na velký, ale nad Jizerkou na rovince provokativně malý tác zařadil. Všichni se na Lerbyho domluvili a začali mu po jednom panáčky vracet. Lerby radši přestal pít pivo a objednal si tonik. Nakonec Lerby jeste smeč vrátil, když objednal ještě další rundu, ale stejně nevydržel. Kalili jsme výrazně. Aleš seděl mezi Viktorem a Křížou a velmi se občerstvil. Aleš, Jana, Pavel a Blanka odjeli do Varů až po půlnoci.
Jeník a Medvěd přišli z hospy až kolem sedmé ráno, zachraňovali totiž Františkovi manželství. Nutno dodat, že František byl jejich nový kamarád z hospody, který nebyl již 5 dní doma.
