Pondělí, 2. 8. 2004, 64 km
Ráno vyjíždíme z Krásna cestou kolem včerejšího koupání, stále se projevuje moje nezkušenost ve čtení map a kufruji nejvíce za celou dobu expedice, mapa ale také není nejpřesnější. Kubíka naštěstí veze Chlumáč a tomu až tak nevadí, že místo několikasetmetrového sjezdu ke Komářímu rybníku si dáváme několikakilometrovou zajížďku s pěkným terénním výjezdem, naštěstí s cílem u plánovaného Komářího rybníku. Zde se nadlouho naposledy pokouším o experiment s cestou značenou přerušovanou čarou, abychom jeli optimálně :-) Cesta se v lese postupně ztrácí, nicméně nakonec se dostáváme na zelenou, téměř každý se vyjadřuje k tomu, kde právě jsme a po konzultaci s okolo jedoucími bikery se ukazuje, že je vše ok a po chvíli dojíždíme k Milířům. Odtud pokračujeme stále po zelené a odbočujeme do Rovné, kde bohužel není hospoda, ale vesnice je krásnou ukázkou socialistického hnusu, v konzumu se alespoň občerstvujeme nealkem, někteří energetickým. Vracíme se zpět na zelenou a odbočujeme vpravo, po několika km vjíždíme na velmi kvalitní asfaltovou silnici, po které jedeme až na rozcestí Hvězda a odtud po žluté do sedla nad Kynžvartem. Zde následuje bikerská lahůdka v podobě sjezdu po žluté, děvčatům se to tolik nelíbí, část skupiny sjíždí po silnici. V Kynžvartu se U Bučků pěkně cpeme, Viki se i pěkně nalévá. Po jídle jedeme mrknout na zámek, je to celkem z kopce, u zámku chvíli zmatkuji s hledáním koupání, dnes to je opravdu navigačně slabý den ;-) Po návratu k Bučkům je již pan ředitel zamlžený, odjíždíme po zelené a Viki s Ivčou si dělají chvilku pro sebe a zůstávají za námi. Objíždíme Mariánky, vede nás Láďa, postupně křižujeme modrou a zelenou značku a za ní odbočujeme vpravo z kopce, pokračujeme na červenou a jedeme golfovým areálem k Pstružímu jezírku, kde se po chvilkovém váhání koupeme, vzápětí se jdou koupat koně. Po koupeli jedeme do Českého Dvora, zde se připojují Čuba s Vendulkou a jejich malým "Michelinem". V hospodě výborně vaří, největším klenotem je ale zdejší číšník. Postarší pán je ve stresu z návalu hostů, věty typu "Já tam mezi ně musím hodit granát!" popř. "Já si půjdu pro brokovnici a začnu to střílet" by mu chvílemi šlo i věřit. Vše vrcholí v závěru, kdy Taťka bere Kubíka na automat a pěkně si tam hrají, mačkají tlačítka: "Tohle je švestička, tohle je pomeranč" a automat tak pěkně poblikává ... Najednou u nich stojí číšník, mrká levým okem, pak pravým, pak oběma a koktavě ze sebe souká: "Jak někdo může ... když to tam jasně svítí ... " a ještě trochu toho gamblerského slangu. Ukazuje se, že pan číšník měl nahráno 80 Kč a rozehranou partii a zřejmě se těšil, až zavře a bude moci v klidu dohrát ... Raději se přesunujeme na Golf, kde má Láďa známého pana vedoucího, ten nám nasazuje lidové ceny, ale moc toho nezvládáme a přesunujeme se zpět k jezírku, zde ještě čerství Čubovci spolu s několika dalšími zdatnými jedinci paří u ohně.
Zástupce CK Lerby, KPright 2004
