Den šestý
Ráno jsme snídali na lavičkách v parčíku v Josefově Dolu. Pak jsme si dali první ranní pivečko ve stánku u nádraží a hned jsme vyrazili do Tanvaldu. Podél řeky Kamenice jsme projeli Albrechticemi, Horním Tanvaldem, Dolní Smržovkou a přijeli do Tanvaldu.
Hned jsme zamířili na koupák. Zůstali tam ale pouze Pája a Lerby, ostatní sedli do hospody 'U Kohouta'. Pája a Lerby se vysprchovali ve velmi studené vodě (asi jako ve Frýdlantu) a dorazili taky do hospy. Tam jsme čekali na posily. Po jedné hodině konečně dorazili. Přijeli Miloš, Romana, Ivana, Medvěd, Kříža, Kamila a Máří.
Miloš a Romana Ivana Medvěd Kříža Kamila Máří Přisedli do hospy, dali jsme si všichni oběd a protože začalo pršet, mírně jsme zakalili. Po třetí odpoledne přestalo pršet a tak jsme vzali kola a jeli se projet.
Vyjeli jsme do Desné po silnici a potom po cestě podél řeky Bílá Desná nahoru k Protržené přehradě. Prohlédli jsme si protrženou hráz a přečetli informační tabule. Při odjezdu od přehrady Miloš zapomněl, že má nové klipsny, zastavil a vyskládal se do trávy. Po velmi špatné kamenité cestě jsme sjeli na silnici Smědava-Souš. I na tak špatné cestě Martin na silničním kole předjel Maxe na horáči.
Podél vodní nádrže Souš jsme dorazili do Souše, kde jsme měli sraz s Máří a Kamilou. Jezdily totiž autem a vozily nám bagáž. Nalezli jsme však pouze auto. Nechali jsme tedy za oknem vzkaz, že budeme v hospodě někde dole. Zastavili jsme se na terase penzionu 'Beránek'. Všichni jsme si dali něco na zahřátí, pánové pivečko, dámy punč (poněvadž nebyl rum). Za chvíli dorazily Máří s Kamilou. Miloš a Romana museli domů za malým Davídkem, tak jsme se rozloučili. Kolem půl osmé začalo opět drobně pršet a proto jsme radši jeli dolů zpátky do Tanvaldu.
Sedli jsme opět ke 'Kohoutovi' a velmi výrazně zakalili. I když to ze začátku moc nevypadalo, pořádně jsme se rozjeli a o půlnoci při Rikatádu už jsme byli výrazně občerstveni. Na kytary se hrálo bez přestávky. U vedlejšího stolu seděl pár ve středních letech. Vypadali, že přišli pouze na večeři, ale asi díky kytarám zůstali až do rána. Pán se velmi dobře bavil, hlavně při písničce 'Sovětský Svaz'. Servírka na nás byla moc hodná a nevyhodila nás. Když si šel Pája pro desátou rumakolu, zeptala se "Co to bude ?" Po Pájovo odpovědi "Kolu s rumem !", si jenom povzdychla "To jsem si mohla myslet."
V noci stále pršelo. Spali jsme na starém pódiu, které mělo díry v podlaze i ve střeše. Ale zrovna tam, kde byla podlaha v pořádku, byly ve střeše díry. Nezbylo, než spát pod igelity.