Středa, 8. 8. 2001, den pátý
Kupujeme si snídani hned v krámku/hospodě, za nímž jsme spali pod stříškou. Udírna nám hezky vyudila ručníky po včerejší sprchovačce ledovou vodou z hadice (teplota asi 6.5 panáku do zimnice). Dojíždíme trasu z předchozího dne, čímž se přeměňuje odpočinkový den na den rezervní. Po silnici ze Zlatých Hor vystoupáváme až k Petrovým boudám a po krátké přepršce se odsud vyškrábáváme po zelené na vrchol Biskupské kupy. Z Polské strany sem přicházejí davy turistů. Za 2 Zl resp.16 Kč vystupujeme na místní rozhlednu v 890 mnm. Kříža, který dnes odpočívá při pojíždění s Kamilou, si sjíždí skopec s Chlumáčem od serpentinek po zelené. Ostatní sjíždí do Zlatých Hor opět po silnici.
K obědu si dáváme vynikající pizzy, lazaně i špenátovou polévku v restaračce na náměstí a pak zajíždíme k nově vybudovanému rybníku na hranici s Polskem (přes silnici naproti Selskému rybníku). Okrouh mezitím vyhledává místní cykloservis ohledně koupě náhradních drátů do jeho zadního kola. Rybníček je pěkný, má však jedinou nevýhodu a to malou hloubku.
Zpět přes Zlaté Hory a cykloopravnu, kde nám chlapík navíc radí jak utáhnout na Superiorech hlavové složení a je fascinován sbírkou výbav našich kol, jedeme kolem dětské ozdravovny po cestě k Černému jezeru. Je zde však zákaz koupání, neboť se jedná o zdroj pitné vody. Po nepříjemně kamenité cestě neznačené v mapě dojíždíme až k zelené značce u mítiny nad Dolním Údolím. Po zelené vyjíždíme ke sv. Anně a sjíždíme 500 metrů ku zřícenině hradu Edelštejn. Okrouh stručně přednáší o historickém významu hradu (a dalších okolních dvou) a pak vyrážíme dále po cyklostezce kolem Tábornických skal, kde se nachází množství bývalých dolů na barevné kovy (převážně měď). Všichni účastníci začínají padat vyčerpáním, takže se volí zkratka po modré k silnici. Aspoň nacházíme zbytky dříve pěkné kaple sv. Marta. Nedaří se z modré sjet přímo na silnici, takže bohužel dorážíme až do vsi Horní Údolí a musíme několik kilometrů opět šlapat do kopce nad Heřmanovicemi. S Křižanovskými domlouváme, že do Vrbna není rozumné dojíždět a místo toho nacházíme 3 možná místa na nocleh. Sjíždíme dolů k hotelu/hospodě. Nemají zde však žádné jídlo, takže se opět spojujeme s Křižanovskými a ti drancují dvě benzínky, aby nakrmili bagetami 12 vysílených hladovců. Pája nevědomky zvrhává ledvinkou zavěšenou na břiše plné pivo přímo do Palma Okrouha, který za jeho pomoci právě studuje mapy. Pivo je bohužel úplně všude a Palm nelze bez speciálního náčiní otevřít za účelem vyndání baterii. Nezbývá než vysávat pivo ze všemožných otvorů a smutně sledovat pomalé umírání včetně ztráty deníku a tedy i přesného přehledu o najetých trasách atp. Po skončení fotbalu se hospůdka vylidňuje a tak jdeme jednou ve středu výjimečně všichni na kutě do seníku dříve. Před spaním se ještě telefonicky radostně zdravíme s oslabenou Plzeňskou sekcí v CC.
Zástupce CK Lerby, KPright 2001
