Čtvtek, 9. 8. 2001, den šestý
Ze seníku u hospody v Heřmanovicích po deseti hodinách spánku vyjíždíme nahoru ke křižovatce do místního krmu. Po snídani přeskládáváme věci v autě, aby mohla Kamila přivézt případně Kubu s Vendulkou, kteří jsou teď v 10:00 právě v Praze na nádraží a míří do Zábřehu. Mírně stoupáme do kopce a pak rychle sklesáváme po červené k Vrbnu pod Pradědem kolem Josefského hamru, který je mazaně ukryt v lese, takže jej nenašel ani Kříža den předem. Pokračujeme mírným stoupáním až do Videl rychlostí kolem 24 km/h. Tam nahazujeme srabíky a za chvíli jsme ve Videlském sedle. Zde opravdu Milionovou cestou krásně vrstevnicově dojíždíme pod v lese ukrytý Vysoký vodopád. Je zde náramný výhled směrem na Jeseník a ještě lepší prudké stoupání po asfaltce s větrem do zad. Nescházíme po modré k vodopádu, neboť je to dost časově náročná zacházka. Žíznivi nabíráme vodu z přítoku vodopádu do lahví. Následuje dlouhatánský sjezd a pak již jen ani ne pár kilometrů stoupání po žluté do Červenohorského sedla napříč svahy příkrých sjezdovek. Obědváme v bufet-like restaurantu nad parkovištěm.
Je asi 15 hodin. Pokračujeme po skoro vrstevnicové cyklostezce s jedním větším sjezdem a výjezdem. Ještě jeden prudký kopeček a sjíždíme na Švýcárnu. Praděd je coby kamenem dohodil, ale nejúžasnější je výhled na uměle nasypaný vršek kopce tvořící 40 m hlubokou horní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně. Opět svačíme v místní restauračce (interiér je zde specifický šipkami typu QWC) a vyrážíme k nejvyššímu vrcholu Jeseníků již po asfaltovém povrchu. Je sice 18:10, ale Okrouhovi se daří vyjednat intercomem s obshluhou věže ještě jednu prohlídku, ačkoli v šest odpoledne zavírají. Místní restauračka zavírá již v 17:00, takže Praděd si na Pradědu nevychutnáme. Po panoramatické prohlídce ze 73 m nad vrcholkem hory sjíždíme na sporthotel Kurzovní pod Petrovými kameny u Ovčárny. Místní obsluha měla stálé hosty, takže jsme dali pouze šampíčko, pár kořek a vyrazili po turistické zelené vzhledem k světelným podmínkám za svitu blikaček po silnici k motorestu Hvězda u Karlovo Studánky.
Kamča s Čubovic již čekali v restauraci Na Kovárně v Malé Morávce. Ačkoli zde vaří jen do 21:00 a výprava přijela ve 20:50, tak všechny naprosto satisfakovali a rozjela se slušná dámská pitka. Vzniká výrok "Hele pán", během kontroly Bobovo hrudi Hankou, co v té době již objednávala režné po šesti. Závěrem venku Háňa doslova zgumovatěla jako cvičná Andula a jen občas dělala éée... Čubovic nalezený nocleh byla nedostavěná budova v někdejším pionýrském táboře. Bohužel zde bylo všude plno kusů skelné vaty, která podnapilým panáčkům a hlavně panenkám nevadila. Naopak partička z nich si v klidu ještě zvětšila jeden z pokojů vylomením dřevěné příčky. Hanku musel dovézt taxikář Kříža autem a Feri ji i Helču následně opečovávat (například nasazením čelovky, při faxování do kopřiv, či odhrnutím nestráveného odpadu od spacáku atp.).
Zástupce CK Lerby, KPright 2001
