Pátek, 10. 8. 2001, den sedmý
Ačkoli bylo třeba vstávat velmi brzo, tak pro vytrvalý déšť ležíme asi až do 10:00. Kolem dvanácté vyrážíme od 2 km vzdáleného krmu (hned naproti hospůdce Na kovárně) po modré cyklistické mírným stoupáním až na Mravencovku. Cestou se většina koupe v potoce od skelné vaty (Feri si v potoce dokonce lebedí jako ve vaně). Opět prší. Sjíždíme k pile u Staré Vsi a po ustání přeháňky pokračujeme mírným stoupáním po červené až nad Skřítek. Začíná opět slušně lít, takže po obědě měníme plán na návštěvu muzea ve Velkých Losinách a následné přejetí do bazénu v Šumperku. Po červené sjíždíme na Ztracenku. Zde se po chvíli opravdu ztrácíme resp. rozdělujeme tak, že Helča, Bob, Okrouh a Andy sjíždí terénem opět na silnici, kdežto zbytek pokračuje po červené, kde si klidu přelétává v blátivém sjezdu do Sobotína.
První skupinka na zabahněnce čeká v Sobotíně pěknou chvíli, ale telenavigace funguje a tak se již zase jede dál. Z časových důvodů je nutné vypustit Velké Losiny (za půl hodiny zavírají), takže jedeme dále po silnici. Cestou Feri opět řeší defekt a tak se zabahněnci mohou mírně očistit ve zdejším Petrovském vyhřátém rybníčku. Při průjezdu cyklostezkou Vikýřovicemi míjíme volně přístupnou zastřešenou moderní stodolu i s množstvím sena uprostřed. Dojíždíme ke krytému bazénu, kde nám dokonce hlídají kola na speciálním parkovišti. Přesto, že jsme velmi špinavi, nás vpouštějí dovnitř od 18 až do zavíračky ve 20:00. V bazénu má voda sice jen 23 st.C, ale i tak je tam skvěle. Ve sprchách přepíráme věci od bláta a vem vycházejí již samí noví lidé, kterým tak kola venku snad ani nepatří.
Svěží a plni elánu vyjíždíme do příjemné hospůdky řeckých majitelů nedaleko centra. Rozjíždí se bouchačky, šampíčko, ouzo atp. Slušně ojedeni i ovíněni se v nočních hodinách vrháme na nedalekou benzinovou stanici pro další pařební potřeby. Obsluha je mírně vyděšena, ale Kříža ji uklidňuje a jsme vpuštěni dovnitř. Horší je, že řidič za autem Kamily nemá viditelně rád cyklisty a vědomě najíždí na tři kola opřená u chodníčku kolem prodejny. Naštěstí nikoho nezranil a Čubovi jen shodil kolo (snad mu aspoň trochu pošramotilo fasádu). Spořádaně za svitu doprovodného vozu přejíždíme do Vikýřovic. Vzniká zde však incident policie na křižovatce, která na všechny říká jen "Co ta světla" a nakonec za námi vyráží vozem a tak zastavujeme. Nelíbí se jim, že vpředu nejedou lidé s předními světly, ačkoli nás přesvěcuje Kamča. U té zase nevidí horní část pásů a hlavně jim vadí rozsvícená mlhová světla. Andy mocně slovně bojuje a nakonec se domlouváme na blokové pokutě po 200,- Kč prvním dvěma jezdcům bez světel, že prý nezastavili (výzva "Co ta světla" bez zdvižené ruky či jakéhokoli jiného náznaku se nezdá zřejmým povelem k zastavení, ale co se dá dělat). Na seníku otrlci opět kalí a hlavně silně romanticky zní až do 5 ráno.
Zástupce CK Lerby, KPright 2001
