Šumava 1998


Den třetí

Ráno bylo opět brzké vstávání. Lerby již od 7:00 nervózně pocházel kolem auta. Nakonec jsme opravdu brzo vyjeli, v 9:30 od krmu. Lerby s Máří jeli do Sušice nechat opravit Blaženu. Oprava byla úspěšná, stála pouze 220,-Kč u firmy Ford-Felix.

Výstup k bývalým kasárnám utíkal jako voda, Doktor si píchnul jenom dvakrát. Vzhledem k těmto zastávkám předcházeli nás i pěší turisté. Výstup byl zdolán a Viki-child povídá: "Příští rok nesmí kola plánovat Lerby. Nenávidím ho!" Potom nás čekal sjezd k jezeru Laka. Po krátkém váhání jsme porušili zákon a přejeli k jezeru po povalovém chodníku. Nikdo nám to nemůže mít za zlé, vždyť jsme ušetřili nejméně hodinu času. U jezera jsme viděli kachny potápky, které se pořád potápěli, a proto jsme je skoro neviděli. Ledva jsme dojeli a někteří se jali vybalovat svačiny a kochat se okolím, pravil Viki: "Takovejch rybníků už jsme viděli a uvidíme! Chvátáme do Prášil do putyky!" A tak se Viki a Jarda II trhli a mazali do Prášil. Přišli o několik zábavných okamžiků. Cestou v opuštěné kapli našel kdosi ve sklepě vyryté ženské tělo s vyškrábanou velkou dírou na choulostivém místě. Zde vzniklo foto "KP v tom má prsty". Další o co Viki s Jardou II přišli, byla skutečnost, že Doktor píchnul. Nebylo by to bývalo tak zajímavé, kdybychom bývali nebyli zmokli. Viki-child se dozvídá, že dnes musí domů a vůbec se mu to nelíbí. Nic naplat - Martina a Redy už nemůžou. Na křižovatce na Prášily jsme se rozloučily. Jeník radí Redymu, aby se díval večer na Peříčko, že prý tam Doktor určitě dnes se svými opětovnými erotickými sklony bude. Než jsme si stačili podat ruce, Doktor už zase stál na prázdným. Někdo poznamenal, že nebude v Peříčku, ale spíš v Tabu. Redy popřál už odevzdanému Dokorovi "Slunce v duši" a narychlo odjížděl. Po několika hovorech s Jardou a pak i přímo s Doktorem byl Lerby donucen koupit Doktorovi nový, kevlarový plášť. I potom však Doktor píchal, inu, je to erotoman.

V Prášilech U Michala se KP klasicky zdrželo. Viki si dával pivo za každou zalepenou díru v duši. A bylo jich šest. Po odjezdu jsme měli namířeno na Prášilské jezero, ale nějak nám to "z časových důvodů" neklaplo. "Až cestou zpět", uklidňovali jsme se vzájemně. Dolů jsme pak jeli samozřejmě úplně druhou stranou.

Výjezd na Poledník (1315 m.n.m.) byl dost prudký. Zvláště v jednom místě měli lanovku zařazenou i naši hypermakáči. Ale vyjeli to všichni. Bohužel půl hodiny po zavíračce. Takže žádná rozhledna, žádný bufet. Jen tam seděli na lavičkách stejný týpci, jako na kopci před jezerem Laka. Byli pěší a rychlejší. Stále hráli mariáš a zřejmě se posouvali do mariášnického nebe. Ani z vyhlídky nebyla vidět žádná panoramata, tak se nechal Jeník ukřižovat. Sjezd z Poledníku již byl veselejší, neboť až do cíle etapy to bylo pořád z kopce. Při sjezdu z Nové Studnice do bývalého Velkého Boru se lámaly rychlostní rekordy. Jarda měl na tachometru natočeno 77 km/h a i tak mu Kříža a Jarda II ujížděli. Poté jsme se opět rozdělili na dvě partičky horská versus silniční. Silničáři už nechtěli šlapat do kopce a tak jeli do Hartmanic přes Prášily. Horští cyklisti to vzali dolů ke Křemelné a vystoupali na Stodůlky, odkud sjeli do Hartmanic.

Lerby s Máří zatím došli na Prášilské jezero, pak Lerby vyběhl i na Březník na skálu sv. Vintíře u Dobré Vody. Nakonec jsme se večer všichni sešli v Petrovicích u Sušice.

Zasedli jsme do restaurace U Luhanů. Dali jsme si výbornou večeři a zeptali jsme se, zda opravdu platí zavíračka ve 22:00. Prý ne, zavírá se podle lidí. Tak jsme přinesli kytárky a naladili. Podobně jako vloni v Jizerském dvoře v Kořenově jsme seděli u dvou stolů - jeden stůl hrál a zpíval, druhý stůl tleskal. V této restauraci také konečně naplno propukla aféra "Vyleštěná helma". Bližší vysvětlení na tyto stránky nepatří. Kdo ví, s úsměvem ve tváři si vzpomene a kdo neví může si helmu přeleštit. Kolem jedenácté jsme se museli ztišit, neboť nad námi v hotelu spali i lidi. A tak jsme hráli piánko. Mnoho písní nabývá úplně jiných rozměrů, pokud jsou podány citlivě. A my to dokázali! I song "V pr.... je tma." Z hospody jsme odcházeli v 1:45 ještě s basou piv a fernetem.

Přesunuli jsme se na místní koupaliště, kde jsme si dali noční koupel a rozložili jsme se pod přístřešek. Ještě jsme si pár piveček nechali na ráno.


Úvodní stránka Předchozí stránka Pokračování ...